Anotace: ...potkal jsem ji zklamanou životem a dodal ji odvahu žít dál s úsměvem a láskou k muži
Já, být Tebou, tak jsem ráda,
že mám takového kamaráda,
co si jen tak z plané chvíle,
pár veršíku v mejlu střihne.
Pak na boso a v deštích,
v kalužích a trávě,
s nohama jak v kleštích
vše se mnou zvládneš hravě.
Je to krásné? Nebo není?
Že jsme takhle poblouzněni?
Já si myslím je to tak,
vždyť ujíždí nám času vlak.
Vlak krásných chvil už rozjíždí se,
tak podej ruku...
... svezeme se.
věnováno M.M.