Snaha zapomenout

Den za dnem jak voda uplývá, a smutku pouze přibývá.
Ale alkohol ve kterém zapomnění hledám ubývá.
Už jsem na dně lahve páleného ovoce, nevadí vezmu další lahev, poslední čtyři do konce.
Už svítá a já jako vždy z okna hledím, flašku držejíc v ruce a pohled na východ upřený.
Východ značí nový začátek, bohužel z toho všeho nemám v hlavě pořádek.
Snažím se to popsat ale nejsem žádný básník.
Společnost mi dělá papír, pero, a Jack.
Píšu co cítím, a múza mě začíná opouštět.