KONEC ONĚGINA
KONEC ONĚGINA
KONEC ONĚGINA
vpíjení očí
přísliby
zrcadlové tance
závoje pohledů
v očekávání rozhrnutí
pochopila jsem
poslové slov
poslové nadějí
poslové touhy
poslové nedoznělých gest
poslové naléhavě podupávající
před padacím mostem
který nepadá
vrať mi mé dopisy
zatažený závěs
z těžkého brokátu
a za ním skryté dveře
do místnosti
se zazděnými okny
vydýchaný vzduch
to nepochopíš
láska v inkubátoru
kterému vypnuli proud
nedonošená nezemřela
slaměnkové poupě
odložené v dopisní krabici
s posmutnělou stuhou
stejně posmutnělou
jako tvé tiché úsměvy
s tíživým otazníkem
při setkáních
který odfoukl až průvan
co s úlevným smíchem přilétl
po letech probouraným oknem
teprve tenkrát jsi pochopila
nebyl jsem
Oněgin
Praha, 24.7.2017
https://www.youtube.com/watch?v=DG5zK7GBXwQ
Komentáře (12)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
smekám... čtu ji již po několikáté a jak by se dalo označit na facebooku cítím se odzbrojena :-))) jooo tak to tam ještě nikdo nedal, stejně jako cítím se obohacena...
cit je natolik krásnej vynález, že v zásadě dá komukoli, koho jím obohatíme či nejlépe vzájemně... nemusí to být v té první formě, co nás hned napadne, ale v jakékoli... láska je prostě to něco, co nás hebčí... je hebká a komukoli, komu řekneme, mám tě rád, tomu se rozzáří oči a jeho pohled na nás už nikdy nebude stejnej, pro ty tři slova, který umí zázraky... :-)
a tak si to říkejme... nejen milenci, přátelé, kamarádi, kolegové...
ona ta vazba, jakákoli, kterou k sobě máme, je pevnější... :-)
25.07.2017 23:15:50 | zelená víla
Opět mám velkou radost, s jakou empatií dokážeš číst a reflektovat, co se skrývá ve verších. Vedeš s nimi úžasný dialog, který vyvolává další jemné kruhy na hladině... Děkuji :-)
26.07.2017 12:19:35 | Amonasr
četla jsem ji několikrát ... vždy na mne dýchla jinak ... posel je anděl ... ač nedonošená ... nezemřela ... a tak tomu má být ... a také tak tomu děkujíce ... je ... zůstává ... rodí se ... přetrvává ... děkujme za to ... komu ... na tom nezáleží ... pro každého z nás nese jiné jméno ... a já děkuji v tuto chvíli, která bude za chvíli minuloStí ... Tobě, Pepo... za Tvou empatii ... neutuchající ...z.Úsměv...
25.07.2017 00:20:25 | zdenka
Děkuji za krásnou reflexi a empatické přijetí, Zdeno. Je v tom zakódovaná moje osobní zkušenost, která je mou součástí a je tak i stále živá. O to větší mám proto radost, když to, v co se tady přetavila, je niterně přenositelné i k jiným citlivým duším... :-)
26.07.2017 12:15:37 | Amonasr
Běhá mi mráz po zádech... jsem sice Greminova ale zároveň ve věku, kdy můžu být ráda, že i v něm láska kvete :-)
Skvěle, skvěle, skvěle!
24.07.2017 12:13:37 | Pamína
Kvetoucí láska je něco, co stojí za všechny (minulé i současné) oběti a útrapy, a často jim dává i smysl... Tvé hluboké souznění mě hluboce naplňuje, milá přítelkyně... Děkuji :-)
24.07.2017 14:20:02 | Amonasr