Jít dál

Za svitu svíce hledíme tmou,
chvíle prozření střídány slepotou.
Za tmy si hrajeme a doufáme
v zapomnění když si zoufáme.

V partii šachu táhnout pěšcem vpřed,
při pohledu okolí zapřít celý svět.
A na dlouhou cestu popřát hodně štěstí
přitom za zády držet ruce v pěsti.

Jako v Shakespearově tragédii
nepřipustit si nostalgii,
pokoušet se jít dál.

A s každou novou bezvýznamnou tváří,
zkoušet zapomenout na tu co září,
jestli to není to čeho jsem se bál.