Vzpomínky

Vzpomínky a zase vzpomínky,

jak hladový vlci sledují mě noci a dny.

Nemůžu spát, žiji jen pro ní, ty vzpomínky bolí.

Nechci to ztratit pro hloupých svých pár chyb nechci ti lhát.

Občas se pletu ale bez tebe tápu,vracíš mi sílu, naději víru i zrak.

Prosím přečti si mé řádky a vyslíš má slova chci znovu se smát.

Máš na tisíc tváří si slunce když září když kryje ho mrak.

Často zraní nás pýcha, ale přesto dal dýchá tá láska v nás.

Dnes už to chápu že v myšlenkách tápu už nezbývá čas.

Byly to mé věty které to zničily není to lásko v nás.

Jak to cítíš rozhodni za nás ale nestavme mezi nás hráz.

Ať už je to jak chce neztraťme šance že nebudem se znát.

Jednou ty myšlenky zmizí, ale já nechci být cizí nechci se s tím prát.

Chci ti pevně po boku stávat a ráno znovu vídat co mám tak rád.

Hodně to bolí vědět že nejsme svoji že uplyne znovu ten čas,

co ztratí se v dáli a zničí pilíře skály co držela nás.

Možná je to snění že lidi se mění ale pro tebe já lásko chci,

a až se to stane dám ti vše ze mě už na vždycky.