Anotace: Výplod autora,který ve svém díle vyznává dívce lásku,která v jeho fantazii sahá až nad nebesa. :)
Na Křídlech ptáků
Je to už hezkých pár let,
co vznikla planeta zem,
a pánbůh dovolil tu žít.
I těch hezkých pár hvězd,
Co svítily,když přišla si sem,
stále svítí,a nechají nás snít.
Že život jak na křídlech ptáků,
můžem si žít,
že můžem spolu na hvězdy sáhnout,
a prolétnout milion růžových cest,
osudy své v jeden spřáhnout,
prožít spolu několik nádherných let.
Na jedné peruti osudu do dálek nechat se nést.
Na zem si sáhnout,
pak dotknout se zářivých hvězd,
k nim na křídlech ptáků nechat se vznést,
mysl vzchopit,
svědomí stáhnout,
do výšin nechat se nést.
Žít si život jak z pohádek,
Jo,o tom se dobře snívá,
S rukama pod hlavou,
Pod širým nebem,
trable od sebe mést.
Přemýšlet o tom,
po čem spolu můžeme prahnout,
ustlat si na bílých křídlech,
osudem spolu nechat se nést.
Oči mám otevřené,
Mysl moje chce stále snít,
O tom,že my spolu,
život lehký jak ptačí pírko,
můžeme žít.
Chci s tebou stále být,
Na křídlech ptáků,
vzlétnout ke hvězdám,
posnídat s tebou,
Na každé z planetách.
A nepřestat stále snít.
Že život jak na křídlech ptáků,
můžem si žít.
Nemuset se na hvězdy jen ze země dívat,
do nekonečného ráje nechme se vznést,
věčně společnou lásku budeme snídat.
Na křídlech ptáků
Do vesmírných výšin,nechme se vznést.