Princezny čekají

Jsem mladá přesto stále čekám
na prince na bílém koni
u slyším dusot kopyt
už podkovy zvoní

Nejspíš mě konečně
běží z trní vysekat
mé srdce je pusté
snad bude mě mít rád

Já stále čekám až políbí mě
a já ze spánku procitnu
pak se z ničeho nic najednou
v jiném světě ocitnu

Snad už přijde ten
co bude mě mít rád
snad to bude ten pravý
který bude o mě stát

Jakmile se jeho rty
dotknout těch mých
já oči otevřu
zazní nesmělý smích

Vždyť na lásku čekám
snad celá staletí
možná jsem nedočkavá
možná je to prokletí

Až poprvé klekne si
uchopí ruku mou
mé srdce náhle změkne
budeš mým a já tvou

Pak budem spolu vládnout
ty zemi já v kuchyni
budu vařit pro tebe
a ráda i pro tchýni

Jen ať trny proseká
chci už šťastná být
ať princezna nečeká
chci se mu mladá zalíbit

Tak princezna sedí sama
v tmavé věži
uslzená přemýšlí
kde princ její vězí

I on ji chce najít
zatím však bloudí tmou
míří za svou vysněnou
krásnou princeznou

Ne vždycky však pohádka
dobrý konec má
stačí, aby osudy těch dvou
zaklela čarodějka zlá

Tak princezna čeká
a pláče potají
život plyne jako řeka
ale, všechny pohádky dobrý konec nemají

Tak princové ve tmě tápou
všechny pohádky dobrý konec nemají
samotou bloudí a nechápou
a chuděry princezny pořád čekají