Pár vět

Sedím za stolem a chtěla bych
poskládat pár hezkých vět.
Zas slyšet tvůj bezstarostný smích.
Vidět v lepším světle svět.

Chtěla bych ti napsat, co se děje,
kdybych tedy naposledy směla.
Že se propadám do tmy beznaděje.
Donedávna mi v uších tvoje slova zněla.

Chtěla bych vědět, jak se máš.
Jsi jediná osoba - proč jen ty,
mně tak dobře znáš?
Kam ztratilo se slovo "my"?