Samota

Zase stojím u okna a koukám tupě do dáli.
Přemýšlím co by kdyby.
Stejně nic nebude, pořád dělám chyby.
Možná práva láska, no jen jednostranná.
Možná dokonce byla vyvolená.
Doufám že jednou se mi ta láska vrátí.
Dochází mi že ona je má můza, to ona mě furt chrání.
Připadám si špatně, když ji to nemůžu přiznat.
Vím že ona mé city neopětuje, vždyť ona mě ani nezná.
To ona můj život ničí, staví.
To ona je má cesta.