Anotace: ...
Jsou noty a tóny
co bytostně bolí
až se uvnitř svíjím
jak raněný had
(a kde je Bože Eva?)
někdy potmě přicházíš
sedneš si
přesně tam
do čela černého stínu
tváříš se vážně a posloucháš
Jenom tu jednu
pořád stejnou poškrábanou
vinylovou desku
s otiskem mojí boty
a hlasem od Cohena
(a les taky plakal)
když padaly stromy
mezi nás
namaloval
barevné číslice
sundal ptačí budky
a pak umřel
pod tou sítí
s nápisem na vlastní nebezpečí
poslouchám s tebou
Jenom tu jednu pořád stejnou
a les taky plakal když padaly stromy ST :-))
27.08.2017 03:29:02 | Iva Husárková
no, jsou tam, chodíme kolem nich, srovnané pod sítí s varovným nápisem na vlastní nebezpečí a barevně popsané...
27.08.2017 12:30:28 | Philogyny1
...ono jich je víc?...
26.08.2017 20:24:50 | Jort
Mám v tom chaos, protože jsem lajdák a nepíšu si deník, a tak jsem to svedla na jednoho, viník se vždycky najde... :)
26.08.2017 21:07:43 | Philogyny1
snad přichází i když je den ... snad nikdy neodchází ... to jen to naše ... vcházení a vycházení ... úsměv... z.
26.08.2017 19:22:25 | zdenka