Všem báječným ženám

Když si myslíš, że jsi silný a že svaly máš jak z ocele,
já se tiše chichotám.
Moc dobře si totiž vzpomínám,
jak jsi poprvé oslovil mě nesměle.

Když napínáš hruď a zatínáš pěsti
v momenťe kdy na boj se chystáš,
jsem vystrašená, dělám si starosti.
To protože vím, kde svá slabá místa ukrýváš.

Každý tvůj úspěch prožívám dvakrát,
a kdyż myslíš, že sen ti odnáším,
já jen tiše v koutku oka slzu tajím,
protože všechny tvé sny nechávám zrát.

Možná jsem křehká jako křišťál,
avšak stojím za tebou pevně jako skála.
Kdyby s tebou snad kostky osud hrál,
budu tvé štěstí, třebaže kolem teče jen smůla.

Znám tě líp než všichni lidé.
Často jsem všední, přesto každý den jiná,
jsem záře tvého dne co po noci přijde.
Máš ve mě poklad, jsem přeci tvá žena.