Sním

Je tu děsně krásně
Šlo by tu skládat básně
Tvou ruku ve své mít
Nemuset jen planě snít
Mír toho lesa nechat znít
Do náruče Tě vzít
Pak do mechu se uložit
Dlaň na tvář Ti položit
Pod Tvým úsměvem tát
Už nikdy víc se nebát
Že všechno se mi bude jen zdát
Že budu si muset na něco hrát