Na slunečním náměstí,
kde bývá většinou větrno.
Čas mi skrze prsty proletí,
když mé city protkají prázdno.
a potkám Tebe..
Tvé oči jsou podobné těm mým,
mám strach, že jim snadno uvěřím.
Každé tvé objetí mě zahřeje ke kosti,
člověk snadno zapomene na všechny starosti.
a tak jsem asi poznala kousek nebe..