Anotace: posledních...
jak růže
v mrazech posledních
hrdá budu stát
s hlavou vztyčenou
křehké tělo v tmách
srdce však udrží ten květ
co vonět směl světu
trn nechtěl zabíjet
Jen dotkni se víc!
pod kůži svou bolest vdral
až do krve vtlačil se
lásku bral
s myšlenkou poslední
na slunce polední
zkřehlý stvol
rána v rukou
pročekal...
přiletěl jitrocel zavázal prst
a vítr foukání donesl hrst
za chvíli skotačí směje se víla
má radost velikou z tohoto díla
10.09.2017 02:06:48 | Dědek mrak
:-) moc se mi to líbí, jak z toho mrazí :-)! ST
08.09.2017 07:46:38 | Fany
No Fany voda jdeště drží teplo, ale brzičko...brzo budem zase šrábat sklo;)
08.09.2017 12:33:53 | Malá mořská víla
V každém trní
se láska vrní
Obzvláště v růžovém
mém i tvém
... láska bez bolesti je jen plevel ...
07.09.2017 21:22:44 | VEDz RVAHEs
Zdenku, za ta slova Ti děkuji a moc...jsem vážně ešče na začátku;) skutečného studia :)
08.09.2017 12:35:34 | Malá mořská víla
O to víc si vážím každého tvého Písmenka.
08.09.2017 20:47:54 | VEDz RVAHEs
I já každého kdo mi napíše a čte, kdo přidá tip potěší, ale za špatnou práci tip nechci :)
08.09.2017 21:25:58 | Malá mořská víla
křehká krása ST :-))
07.09.2017 10:01:21 | Iva Husárková