Lásce...

Jsi tak krásná
A zvláštně štědrá,
Kdo tě pozná,
Pryč nikdy tě nedá.


Neodstraní tě z hlavy, srdce, žaludku,
Proč někdy začínáš zvolna a jindy tak po prudku?


Mnoho otázek na tak křehký cit,
Měla bych se na to vykašlat a nechat to být.


Jsi prchavá slečna,
Zrádná, opojná i věčná.
Nevěřím, že jsi slepá,
Nemůže to přec být jen chemickou reakcí, když srdce tepá.


Když pouhá vzpomínka nám rozzáří obličej,
K hledání tě dobrá každá záminka – děj se co děj.

Miluj, opatruj tento dar,
Nejkrásnější z pocitů, co kdy člověk poznal.