Anotace: ...proč jen tak jsme si vzdálení...
Není to jen pocit pouhý
je v tom horkost,
příval touhy.
Stromů v lese objímání,
vyvolalo tato přání,
Pohladit Tě, pohladit mě,
užívat si lásky hojně.
Červenám se,
červenáš se,
jako malé děti v lásce.
Pracuji já,
Pracuješ ty,
za stolem se práce kupí.
Myslím na něj,
myslím na ni,
na doteky, na líbání
Stovky kilometrů vzdálení.
Objímání stromů mám také za sebou - už jako dítko. Až poslední roky z toho dělají vědu:) Krásné...
17.10.2017 07:23:12 | mouseova
Moc pěkné, potěšilo po ránu, zahřálo u srdce.
17.10.2017 06:14:31 | dprochazka
Děkuji.
Ano, člověk potřebuji utěšit, potěšit, zahřát.
Hlavně po ránu...
17.10.2017 06:16:35 | Šípková Růženka