A slunce nepřestane

 

 

A slunce nepřestane

 

 

Nasypala jsem to sladký soužití,

nám dneska ráno do čaje . . .

Vím, že na to se teď už nehraje,

 že na to se, lásko, u nás dávno nehraje,  

jenom na divný přežití . . .

 

„A slunce nepřestane hřát,

a ptáci nepřestanou v letu,

a zcela jedno je to světu,

když tiše budu řvát . . .“

 

A právě nám teď mažu chleba,

je tmavý, je tolik voňavý . . .

 Vím, že tohle už se nespraví,

že tohle se, lásko, mezi náma nespraví,

víc citů bylo třeba . . .

 

„A slunce nepřestane hřát,

a ptáci nepřestanou v letu,

a zcela jedno je to světu,

když tiše budu řvát . . .“

 

Pak snídali jsme stejně jako vždy

jen chleba s tím čajem . . .

Vím, že spolu si už nezahrajem,

víš, na tu lásku už si nikdy nezahrajem,

my dva už nejsme

 m y  

jen  j e d e n   a   j e d e n 

 

„A slunce?

 to nepřestane hřát . . .  a ptáci?

ti nepřestanou v letu,

a jedno je to světu,

tak můžu si tu

 

          řvát . . .“

 

 

 Za foto děkuji MIRA Photography
www.facebook.com/miraaphotography?fref=ts