Anotace: —
V noci jsi procházela
mezi stříbrnými kmeny bučiny
měsíc nesvítil
a listí už spalo
bez ozvěn
ano.
myslela jsem na tebe
chtěla bych být
tělo stromu
a sténat tu neustálou bolest
skrz kmeny
ronit mízu do větru
co jednou nás vyvrátí proti sobě
budeš mi sdírat z obličeje kůru
a já tobě
než ozve se prasknutí
jak poslední výstřel z pušky
do příběhu, kde byli jsme
každý sám___
tělo stromu ...tělo stromu...hm hm hm ...už vím dryáda , tak se říká těm úžasným bytostem jež ochraňují stromy a žijí v nich až do pohromy motorových pil a potom zmizí v róbách lučních víl
05.11.2017 05:58:00 | klaun
když obejmeš strom, probudíš někdy česno hvězd a Tvé vzkazy mízou budou hledat v zavřených květech nočního adresáta St* :-DDDDD***
04.11.2017 21:50:13 | Frr