Víš...
Mám tě ráda
víc než bych chtěla
a ty mě možná též
dřív ani pomyslet jsem nesměla
ale teď dovolím si říct
tak honem pojď
poběž...
Poběž sem za mnou
stane se co se má stát
život je přeci krásnou hrou
chce nám trošku štěstí dát
na duši povískat
vždyť nemáme co ztratit
můžem jen získat...
Víš...
Poslední dobou mi nedáš spát
jenže ty spíš asi klidně
a to mě děsí
radši se proto nechci ptát
jak to tedy máš
kde končí humor
v těch tvých lesích...
V těch lesích na Jívové
tam kde je tvůj ráj
kde lásky hledáš snové
a oni nikde
tak pojď, vem si mě
pojď zažít
v prosinci máj...
Víš...
Nemusíš se vůbec bát
necháme to volně plynout
dál si spolu budem hrát
jak déšť s duhou
kvítka s jarním vláním
ale dlouho to nevydržím
cítím že
jsem už zralá
k otrhání...