Naplněná

Z čeho žiju - z Tvých pohledů,
kterými hladíš mou tvář,
a pak potají, když se nedíváš,
hladím já tu Tvojí.

Z čeho žiju - z Tvé přítomnosti,
kdy je Tě všude plno
a pak potají, když se nedíváš,
naberu si Tě plnou hrst.

Z čeho žiju - z Tvého tepla,
které všude rozdáváš,
a pak potají, když se nedíváš,
nasávám si ho do zásoby.

Z čeho žiju - z toho že jsi,
blízko a zároveň tak daleko,
a pak potají, když se nedíváš,
odnáším si Tě kousek v srdci.