Hledám něhu
rozprostřenou v dlaních
mám spoustu snů
na tisíc nesplněných přání
a sůl z vyplakaných smutků
na řasách
Hledám lásku
jak Atlantidu na dně moří
plamen touhy
uvnitř bez ustání hoří
lístky nadějí
pořád nosím po kapsách
tisíc nesplněných přání...to je výzva :-)
napiš příští báseň o jednom a možná se ti splní :-)
Jinak Tvá báseň mi krásně šumí a hřeje
15.12.2017 21:01:37 | Danger
vždy hledáme nejvíc to, co vlastně nosíme v sobě ...Tvá bájná Atlantida...to srdce, co dáváš svým blízkým :)
krásná Jani
05.12.2017 13:40:29 | Malá mořská víla
dokud člověk sní a má lístky, tak je to dobrý, chce to poplivat podrážky pro novou cestu...
04.12.2017 22:31:22 | Philogyny1