UVNITŘ I VNĚ
jen si tak lehce
ovíván svěžím vánkem
vlát
jen se tak šplouchavě pohupovat
ve vlnkách splývavého času
čechravě vzpomínat
laskavě zapomínat
jen si tak pro krásu
pro lásku
pro naděje
aspoň pár chvilek
sem tam umět žít
z úsměvů i ze slz
konejšivých hvězd
dopřát si perličkovou lázeň
jen si tak pro nic za nic
bezcílně a bezbolestně
prostranstvím bezhraničným
m i l o v a t
Praha, 27.12.2017
https://www.youtube.com/watch?v=zQZ3gLqVLPI
taková hravá jako vločky sněhu,než se promění :-)
29.12.2017 09:07:45 | Danger
Díky za tak empatickou reakci, která mi udělala velkou radost, Dangere :-)
30.12.2017 12:16:45 | Amonasr
Ami...bezbolestně milovat? Myslím, že to snad ani nejde. Každá láska někdy bolí. Bez vyjímky. Je mnoho druhů lásky. Nebudu je všechny vypisovat. Vzácně se stane, že dvě milující se osoby, milují takovou láskou, která dává. Ale...myslím, že to jsou vyjímky. Častější je, že jeden dává, druhý bere - a nevrací. A ten kdo dává, zpravidla pro pocit čestnosti, rovné páteře...zůstává jako strom, kořeny vrostlé, tělo a korunu ošlehané povinnostmi a...strázněmi svých blízkých. Až zjistí, že už v sobě žádnou lásku nemá. Pro nikoho. Ani pro sebe. I taková, je láska...*ST*
28.12.2017 06:52:08 | Anděl
Ano, Anděli - i taková dokáže být láska, bolestivá a smutná. Je mi jasné, že to nemáš vyčtené z knih - přesto jsem si jist, že znáš i tuto její všeobjímající podobu, která trvá třeba někdy jen chviličku, ale umí člověku přitom předat úžasnou a zároveň neuvěřitelně klidnou a vyrovnanou energii čehosi nepopsatelného... Přeju Ti jí co nejvíc :-)
30.12.2017 12:15:15 | Amonasr
Ami...víš, někdy cítím kolem osrdí takový žár...a musí to ven. nic s tím neudělám. jinak bych uvnitř shořela. asi se moc zaměřuji na slova, která tomu žáru ulevují, než na kostru napsaného....nu, žár mého osrdí v posledních dnech poněkud ochladl. čekám, co bude. musím čekat. myslím, že mi rozumíš. Děkuji Ti...umíš...volíš vždy ta správná slova,která lze v danou chvíli použít, aby do zapadly správně tam, kam mají, jako ozubená kola. neznám nikoho takového.
30.12.2017 15:54:01 | Anděl
Myslím, že Ti rozumím. A s nějakou kostrou bych si hlavu zas tak moc nelámal - tu bych přenechal těm, co si pěstují své kostlivce ve skříni... ;-) A děkuji Ti... :-)
30.12.2017 20:47:20 | Amonasr
je to umění, žít ten svůj život...
strašně dlouho mi trvalo zjistit, že mám na výběr... tak nějak jsem o tom nepřemýšlela a pak klečela nad spousty skutečností, které jsem brala, jako dané... až po pár letech jsem se ujistila, že je to vše na mně... fůru věcí nezměním, ale je na mě jak je budu vnímat a brát... jestli mi položí na zem nebo se usměju, zatočím se, podívám na nebe, poděkuju... je to na nás a už to je bezva, že nikdo nerozhoduje, nemůže za nás... svobodně milovat je zázrak...
27.12.2017 22:25:19 | zelená víla
To je tak krásně lehoučké jak pírko. ST*
27.12.2017 18:23:27 | Šípková Růženka
To mám radost, Šípková Růženko, protože tak jsem si i přál, aby to působilo :-) Děkuji :-)
30.12.2017 12:08:20 | Amonasr
pěkně vyzpíváno. co pěkně, ti škodím. překrásné verše
27.12.2017 16:23:15 | Slav Milo