Anotace: Vidím silulety, Tančí na stráních, V opíjení se životem, Nic jim nebrání, Jak skvostně jemný mají šat, To se mi nemůže jenom zdát, To musí svatou pravdou být, I tou malou lží, ve který chci tě mít. Čím zlomit, čím to zlomit mám, Tu krásu kolem..
Slyším tlukot
Křídel labutích
Co hladiny tůni
Nad ránem rozvlní
Bloudím kolem
Když slábne noc
V srdci plamen
Pálí nějak moc
Čím přikrýt, čím to přikrýt mám
Ten divnej pocit, že tu nejsem sám
Vidím siluety
Tančí na stráních
V opíjení se životem
Nic jim nebrání
Jak skvostně jemný
Mají šat
To se mi nemůže
Jenom zdát
To musí svatou pravdou být
I tou malou lží, ve který chci
Tě mít
Čím zlomit, čím to zlomit mám
Tu krásu kolem, kam se podívám
Kolik dní tu bloudím, vůbec netuším
Ani kolik citu ze žil vypouštím
Co všechno z dávných vzorců pramení
A je ukrytý v silách záhadných
To moje věčný sebetrýznění
Ta malá lež, kterou nezměním
Pro tu krásu kolem, kam se podívám
Pro to chvění uvnitř, o které kůži rozdírám
(Hanuš Šparlinek, 1.1.2018)
Moc moc krásně něžné...líbí se mi!!! **ST**
02.01.2018 06:55:24 | Anděl
Anděli, děkuji moc za pročtení i příznivou kritiku. Netušil jsem, že se bude líbit. I z bolestného smutku lze vytěžit něco krásného.
02.01.2018 13:27:49 | Hanuš
Kdyby nebylo bolesti, nebylo by ani radosti...tato dvě období se střídají...těším se, až u Tebe nastane to druhé:)
02.01.2018 13:29:01 | Anděl