Lásko, neopouštěj mě

Lásko, lásko, jak to bolí,
když plavu v moři sama.
Však ty rány se zahojí,
jen žíly nabudou jak lana.

Vlny mě pryč odnášejí,
čím dál víc od tebe.
Ale kampak zanášejí
tu modř od nebe?

Nebo je to jen odraz?
Odraz od nebe a mraků?
Lásko, to by byl podraz.
Slíbil si, že plyne z draků.

Z draků, co mají křídla
a ohnivý žár vztekle plivají.
Z draků, co mají sídla
ve vysokých skalách nad hájí.

Až tam naše láska dolétne.
Do těch výšin neskonalých.
Našimi srdci prolétne,
budeme v páru dokonalých.

V moři už jen spolu
ulovíme si pro nás ryby.
Budem´ chodit po molu
a šeptat si zamilované sliby.