Probdělá noc

Dala bych cokoli za to, mít Tebe,
sledovat hvězdnou oblohu nad ránem,
jsi pro mě tajemný, jako to nebe,
každým Tvým polibkem zase den zestárne.

Když noci probdělé dívám se do očí,
do očí touze, co křičí samotou,
všechno se v tu chvíli kol tebe otočí,
všechny ty myšlenky, co hlavou prolétnou.

Každý tvůj pohled, slova...vždyť víš,
jsi pro mě krví, co v žilách mi proudí,
však nikdy k srdci nepustím blíž,
nechám ji navždy, ať v těle bloudí.