!Platonická láska!

Vidím ho všude ve svých snech,
ty jeho vlasy, oči, rty.
Nemůžu ho mít a to je pech,
proč ten, kdo mě okouzlil, jsi právě Ty?

Já čekám na tebe, na tvé vyznání,
až mě vezmeš do dlaní a políbíš.
Vždyť jsi to právě Ty, kdo mé srdce prozvání,
a jsem to já, kdo tě chce a moc se mu líbíš.

Řekni mi lásko, milačku...jakkoli chceš,
jen když budeš se mnou.
Chtěla bych i kdybys byl nulou, ale Ty nejseš,
prosím vem si mě a já budu tvou.