Co přát si budeš, stane se?

V nočním tichu probleskne úleva.
Vznáší se opar nevyřčených přání..
Trpící sněhulák, když nastavá obleva..
Tisíce otázek a klamných zdání..

Ten pocit, když strach ochromí mysl..
Cítit je všude, poletuje mezi řádky..
Ty banální věci, co nedávají smysl.
Bolesti, co ztrhávají zpátky.

Hlasitý povzdech upoutá pozornost.
Slza pomalu řítí se pihatou uličkou..
Pod oponou něhy skrývá se zlost.
Volné myšlenky, schované pod smyčkou.

Když podáš ruku a čekáš odpovědi..
Doufáš, věříš.. a přitom nevíš jak.
Maličká duše, co na hvězdy hledí.
Zářící slunce, když přechází mrak.

Krvavá stopa skrz srdce.. a dál..
Vzpomíná na chvíle co možná bolely.
Tehdy, kdy svět hezčí se zdál.
Kdy pravdy říkat se asi nesměly.

Pod řasou leskne se plamínek naděje.
Jenž jemně uhasí nesmělé sny.
Do vlasů vplétáš mi bouřlivé peřeje..
Vteřiny, co slévají se v dny.

Co přát si budeš, stane se.
Jen sfouknout svíčku pochybností..
Smutek co jiskričky nesnese.
To láska bojuje s urputností...