Doteky očí

Dvakrát otočená deska Charlieho Parkera.
Svíce v tibetské míse
a v hlavě rozprostírající bílý prostor.
Myšlenky těla doteků hovoří.

Hřeje mne blízkost zasněného srdce,
spočívám na jeho hrudi v bezpečí a v lásce,
ze snů promluvy duše prěd spánkovým kóma.
"Chci tě celistvého ze vším všudy!"
S hlasy a běsy,
s laskou a radostí,
s nafukující imaginací,
i učenlivou duší, v níž se rozpouštím...

Ty příjmáš mne,
se smíchem i slzy,
s křivky i zraky modré laguny.
Nechci si na nic hrát!
Jen svobodně dlouhé kořeny společně vyzpívat.

Prolínáme se jeden ve druhém,
Vědomí se plní jednotou,
přítomnost pohlcuje
a láska se zmocnuje strachu.
Je tam vše a to mě plní.

Chvílemi se štípu do dlaní zda se ze sna proberu,
však Ty, prostupuješ mnou a já tebou,
plane v Nás obří žár, jež živíme,
sladkými doteky v pohledech objetí.

Miluji Vás v nekonečnosti Vesmíru.

Vaříme na mlýnech minulosti.
Nikdo neřekl, že je to snadné, ale je to krásné.
S tebou v nás rokliny zalívat
a krajinu zvelebovat v prozářené zítřky.

V hloubce srdce jeden ve druhém usínáme.

♡