Jsi tak klidný,
řekla bych až moc,
je to divný,
jako bez měsíce noc,
Tvoje oči,
brána do Tvé duše,
je to jako v noci,
když kůň v ohradě kluše,
Tvé rty,
brána Tvého hlasu,
chrlíš věty,
za večerního času
a vůně Tvého těla,
na křídlech noci,
tak ke mě doletěla
a zůstala mi v srdci
a srdce Tvoje
je jak meč,
za večerního boje
Tys však neztratil řeč,
Ty a noc,
oba stejní,
někdy až moc,
čas to však změní, ...