Navždycky

Navždycky

Louka skrytá v pozdně jarní bázni

tlukot srdcí kreslí do džbánků

snad se život najednou tak zbláznil

jak po řece věnec z heřmánku

Malý zvonek v kapličce se chvěje

a za humny louka rozkvétá

a mně v srdci tolik překrásně je

na prahu zimy, zimy do léta

Tolik štěstí ve své dlani svírám

až malý krystal září do dálky

snad nás nikdy neopustí víra

tak jako svěžest luční fialky