Hvězdy

Snad s první jarní nocí na oblohu
tisíce hvězd nám poslali,
jak perly na niť navlékli je,
odčítali a sčítali.

Nevidím Tvou tvář, jen dech horký
lehce mi foukáš do spánků,
když Tvoje ruce propletené,
jsou s mými do dvou copánků.

Mlčíme a ticho by se dalo krájet
a přece hřeje na duši,
zima nám není, hoříme láskou,
co nemůže nic přerušit.

Tak kolik ptáš se hvězd to dělá,
co skrývají za krásu,
má duše touhou oněměla,
nemohu vyjít z úžasu.