Jako Noční Obloha, je tak krásná a vzdálená...
Jenže tisíce světel Prahy zeslabí její jas,
ale já vím, že tam v dáli je stále nádherná
a zaří... Jen kvůli tomu Prahu opustím rád zas.
Praha bývá zvána městem tisícera možností,
ale jen tu jednu věc tu nikdy dělat nemohu.
Je jedno jak se snažím. Nikdy se mi nepoštěstí
zřít tu nádhernou, zářící, temnou noční oblohu.
Obzvláště rád tam jedinou čarokrásnou hězdu mám,
jenž je přílíš vzdálená pro ty zrádná světla Prahy.
Pro její záři se i do polí dalekých rád dám,
kde pod Noční Oblohou rád strávím noc plnou něhy.
Jenže tyto lákavá pole jsou příliš vzdálená
a i když je s láskou navštívím, tak stále doufám
a čekám, kdy sem spadne tato má hvězda jediná
a rozzáří mi ty temné, smutné ulice Prahy...