Nespavost

Je pulnoc a nechce se mi spat.
Muze za to zima?
Ne, v pokoji je prima.
Teplota je proste akorat.

Je jedna rano a ja nezamhourim oci.
Nevim vsak co me toci.
Ze kocka mi na xicht skoci?
Ne, na to sem davno prestal ohled brat.

Sou dve rano a ja furt civim do stropu.
Neresim blizici se potopu,
ani rostouci ceny za ropu,
sneni vsak nemuzu se odevzdat.

Sou tri rano, furt sedim opren o stenu,
prerikam si Kafkovu Promenu,
a na co dalsiho si vzpomenu,
v my pameti je vzdycky z ceho brat.

Uz se blizi ctvrta zrana,
furt z pelechu cucim jak vyvorana vrana,
jak se mam sakra vypnout, propanajana?
Uz pokousel sem se prece tolikrat...

Blizi se pata,
no boze jak ten cas chvata,
uz to mam jak muj tata,
musim se s telem o chvilku spanku prat?

A porad nic, uz je skoro sest,
popelari zacli delat svy praci cest,
no, a k tomu kravalu cim dal vice,
kdyz vyklapej uz i nase popelnice.
Vzdyt je to ranni vstavani musi hrozne stvat?

Sedma uz pokradmu se blizi,
v hlave me vsak porad neco tizi,
jak kdyz si date kure se smazenou ryzi,
a nesplachnete to pivem nadvakrat.

A kdyz k osmy uplyne ta doba nekonecna,
vtom probudi se vedle moje draha slecna.
Da mi pusu a pohladi mi zada,
a ja se uklidnim, ze fakt asi me ma rada,
a hned muzu konecne sladce spat.