Jsme uzavřený kruh
který svírá smutek
nekonečného průměru
Každý na svém poloměru
jakoby bez smyslu
žijeme psí život
na krátkém vodítku
Strachem slídíme
ve svém podvědomí
a štěkáme si do duší
Přitom jsme oba
tak bezmocně malincí
nad jednou velkou kostí
v naší společné misce samoty
03.05.2018 10:14:12 | Marcella
Jsme uzavřený kruh
kruh co se jenom točí
jak černobílý pruh
pod dohledem božích očí.
Jak výloha bez zboží
jak strastiplná cesta
jak život s náloží
jak o dvě čísla malá vesta.
03.05.2018 10:17:45 | Ďábel sám
Jsme nechtění milenci samoty
větou popředu slovem pozadu
v nejkrásnějším mlčení
vysokého napětí
Jako dva dráty spojené stožárem
nasloucháme chvění těla druhého
a mlčky čekáme na poryv větru
který nám umožní výboj
03.05.2018 10:53:08 | Marcella
Samota nás rozežírá
až zbyde jen černá díra
a v ní otisk smutné duše
obraz děje, terč pro kuše.
03.05.2018 10:57:04 | Ďábel sám
To je něco nesmírně nádherného...Jsi skvělým souznílkem Své Souznějící :-) A píšeš tak nádherná díla:-)
03.05.2018 10:04:29 | ROSA ŽIVOTA ZRAKEM VNITŘNÍM OSVÍCENA