Bolestivá

Mé srdce krvácí

na deset kusá rozerváno jest.

Ta bolest křičící a jiskřící

sahá až k výšinám hvězd.

Já bláznivě jsem zamilován byl

vznášejíc se k oblakům.

Hlavu a rozum ihned jsem ztratil

jak vydržet jsem to dokázal, však nevím.

Modré z nebe snešené by málo bylo

na kraj světa pro nich byl šel.

Zlámané končetiny by mé tělo vydrželo

jen abych se již trápit nemusel.

S pravdou ven vyjít musel jsem

úleva však nepřišla, a nepřišla.

Zatemnění mysli dostal jsem

ta láska a tužba větší byla.

Pak ta tvrdá rána přišla

jako úder, zemětřesení či oheň to bylo.

Bohužel to nebude má nevěsta

v mysli mé se rázem setmělo.

Bohužel ona jiného vyznání je

dnes už to tak běžné bývá.

Však tomu já se nebráním, vůbec ne

snad se na mě ještě někdy podívá.

Její oči jako hnědé diamanty krásné jsou

a úsměv, při kterém tají všechny ledovce.

Vlasy černé jako havraní křídla ve větru vlajou

a chůze královská, ta elegance.

To vše mi navždy ve vzpomínkách zůstane

avšak, kdo ví, co bude jednou.

Nikdo neví, co kdy nastane

Snad najdeme řeč, a cestu společnou.

Srdce mi žalem puká, a vyskakuje z hrudi

plíce nesjou schopny dechu.

Mozek snažící se pobrat city

Jak já to přežiju.

Mé srdce krvácí

na deset kusů rozerváno jest.

Ta bolest křičící a jiskřící

Sahá až k výšinám hvězd.

Ach ta bolest, Ach ta bolest.