chci za tebou do psychárny

další láska pryč
a ta stará mě už nebaví.
dva měsíce strávili jsme spolu
a rádi se měli potají.
další starší osůbka,
co do života vkradla se mi.
další paní,
co srdce ukradla mi.

řekl jsem ti všechno,
však, poslouchat je tvá práce.
a i když jsi slib porušila,
řekl bych ti vše zase.
snažila ses mě ochránit,
ale mě to rozzuřilo.
nevěděl jsem,
jak moc ti na mně záleželo.

přeci jen, koukni na sebe!
jsi tak krásná, chytrá,
teda, byla jsi.
zapomínám, že jsi vzpomínka,
která se udála kdysi.

už tě nikdy neuvidím,
i když mám tvou adresu.
tebe ale nenavštívím,
protože další odloučení nesnesu.
navíc nechci, abys viděla,
že jsem zase na dně.
pocity totiž, hromadí se ve mně.

takže teď,
depresi mám zpátky
a na prášky kašlu.
k čemu všemu život,
když si zasloužím jen facku.

ano, zase chci zemřít,
tak jako na začátku.
dva dny poté, co mě propustili,
jsem na kolena padl.
doma vše stejné, vlastně horší,
ale sociálka na ty mámy řeči stejně skočí.
ne, nikdo ho nemlátí, to byly jen kecy!
vždyť hlavu pomatenou má
tou jeho vsugerovanou depresí!

třeba mě za chvíli zavřou zpátky,
alespoň v to doufám.
rád bych ti skočil do náruče,
i když průser z toho kouká.
nemocnice, nemocnice,
z toho slova lidem naskakuje husí kůže.
já si ale představuji
jak mi někdo zpátky na nohy pomůže.
chci zpátky,
tam do psychárny,
kde jsem měl tebe
i všechny přátelé.
tady, ve skutečném světě,
bojím se na obědě sedět.
ach, lidi mě nemají rádi,
jak ve škole, tak doma.
možná místo smrti,
bych si dovedl představit roky dlouhé kóma.