Amen

Proč chybí Ti jen upřímnost,
má láska pro Tebe je ohlodaná kost.

Proč chybí Ti jen upřímnost,
a podminuješ kdejaký most.

Proč hraješ si, škodolibě za nitky taháš,
na mou čistou duši svými prsty šaháš.

Však baví Tě to, ve Tvé zvrácenosti,
hlodat, hlodat, až do morku kostí.

Proč čisté je jen Slunce a ptáci v polích,
a sůl v těch svých špičatých homolích.

Proč pošpinilas panenský svět veršů a básní,
ztratil jsem ideály, bože prosím zhasni.

Tak zhasni tento krutý svět,
jen blázni na něm mohou lpět.

A Slavík ve větru a poli už není,
a mě čeká jen to slzavé tlení.

Slzy těžké jak kámen,
nad námi amen.

Byla to jen hra kočky s myší,
však bohové to vidí, slyší.

Však já doufám, že jednou najdeš své svědomí,
a tu skořápku necitu něco nalomí.