Jsi mlha v mé budoucnosti
visící nade mnou jako světlý opar
když večer usínám
a každé ráno, když se probouzím
s uvědoměním, že tady nejsi
Neznám tě a přitom tě
očekávám pokaždé
když se ozve zvonek
a já jdu pro někoho dolů
Připadám si jako bláznivý umělec
utopený v oparu zelené víly
když padá na mě další vlna melancholie
Vím, že jednou přijdeš, ale teď tu nejsi
a mně… je z toho nějak smutno
Asi té lásky žen ještě pořád nebylo dost
Pěkné. Na zelené víly pozor, jsou že všech víl nejzákeřnější.
17.09.2018 19:38:19 | Tlachapoud
Diky. Vsimla jsem si, v lete jsem ji potkala a dava mi poradne zabrat :-)
18.09.2018 19:05:50 | Denael
ach......to je tak......nádherné!**ST**
10.06.2018 08:07:19 | Anděl
Dekuju a ja si myslela, ze je to jen dalsi chvilkovy pateticky vykrik do tmy, ktery ma vyznam jen pro me. Ale pomaha mi to, dostat pocity do slov. Je mi pak mnohem lip :-)
10.06.2018 08:12:29 | Denael
....pocity do slov...ach....někdy anebo téměř vždy jsou slova jedinýmm prostřekem jak vyjádřit emoce a pocity...často ve slovech necháváme kus své duše..a jen ten, kdo je hoden to pozná....a Tvá slova jsou toho důkazem....znovu čtu a opět to cítím.
12.06.2018 07:39:37 | Anděl