Stojaté myšlenky nabzučené v úle
slepené křídly bezvěrců
hromadí se jako haraburdí malomyslnosti
do pravděpodobnosti ticha
které slyšíš jen ozvěnou
když teče proud krve
z ran umírajících včel
neprotáhneš tělo
šlahouny křižáckých sítí
co houpají se v oknech každé plástve
a nevěští nic dobrého
pro uzdravení