Chci tě víc

probuď mě
jak ptáče schoulené v větvoví
koloucha spícího ve vysoké trávě


přimkni se ke mě
dechem svým
šeptej lži tichu
co právě
dlužíš pravdě
i mně


necháš nahmatat marně
povadlé květy růží
které svou vůní
nedotkly se mého srdce
jen trny
cítím



a přec
někde pod příkrovem deště
vnímám
jak proudíš
s každou kapkou víc
a víc



Chci tě víc...