Můj kyslík

Snažím se popadnout dech
dříve, než se mi zastaví srdce.
Ty jsi můj kyslík a nejsi tu,
právě proto mi to teď moc nejde.

Nikdy to neskončí, mám pravdu?
Možná se ale naučím žít
s tím, že bez tebe životem jdu.
Víš, že nezapomenu, že ano?

Světla zhasínají v okamžiku,
kdy přijdeš na scénu, protože
jsi největší z hvězd, kterou
tento svět kdy viděl.

Na noční obloze jsou vidět
komety, které nám létaly nad hlavou.
A já píšu ti jen pár ubohých vět,
o tom, jak moc mi scházíš.

Jsi můj kyslík, moje živá voda.
Vyvoláváš ve mě pocity,
které jsem nikdy dřív nezažila,
ty trhají mě na kusy.

Chci zas mít malý kousek z tebe.
Chci cítit tvůj dech na mé tváři.
Chci být ten, kdo si tě bere
bez pochyb, bez pocitu viny.