Muka lásky

Z lásky bývají jen muka
Časy,kdy mi srdce puká.
Nenávist a zloba ve mně,
nesnáším ty pocity-
po tom jak ses choval ke mně
Ty city,byly rozbity.
Proč rozum nemá to mé srdce
Lásce podléhá i když vím že správné to není.
Proč pro tebe tepe až tak prudce
Nepomáhá ani to věčné klení.
Klení do mdlob,úzkosti a závratí,
Když sedím, přemýšlím a hledám
Slova,cesty a myšlenky co mi tě navrátí.
Na naší lásku já dopustit nedám.
Ztratil ses mi v té tmě tmoucí,
Já nevím, kde nalézt tě mám.
V tom žalu ve mě láska rostoucí
Tys věděl proč odcházíš,tys chtěl už být sám.
A proto opakuji zas ta slova,
Láska to jsou muka.
Nevím co víc k tomu napsat,
Tím končí poslední má sloka