o půlnoci
se hihňá
černé barvě vzduchu
líbáš ji
rty na rtech
smích v hrdle
toužíš po ní
po lucernách její kůže
vlajících závojích
něhy
po rychlém dechu
který předznamená bouři
v očích
má vše
co sis kdy přál
vidíš v nich
sebe
ona ví
proč
budeš tam
až do posledního úderu
jejího
srdce