Jasnosti, kéž byste věděla,
Co cítím vždy, když jsem s Vámi.
Co vše bych pro Vás udělal
Jen za chviličku něhy, má paní!
Ach, proč celý hořím,
Proč umírám žalem?
A z jakého důvodu mám Vás rád?
Do Vašich očí jak do vody se nořím.
Proč nejsem knížetem čí králem,
Abych Vás směl objímat?
Cítím, že už nemám sil,
Bych Vaše srdce obměkčil,
Když je celé zavřeno ve vysokých zdech.
Vy máte krásu a půvab víl,
A jste mé dlouhé cesty cíl,
Však mně těsně před ním došel dech.