Galeje

Má princezno, Vaše oči jsou jed,

Jenž dostal se mi do těla pohledem.

Nejsem blázen, však nemohu odjet,

Když já a má loutna tomu jedu podlehnem.

Jasnosti, prosím, pošlete mne na galeje,

Kde bídnou smrtí zhynu.

Hlava se točí,

Jed z Vašich očí

Mne zabíjí, já se v nich zhlídnul.

Cítím se, bych byl svíce vosková,

A Vy byste byla můj plamen,

A tak jako vosk k plameni se chová,

Klesám i já před Vámi na zem.

Místo srdce kámen

Máte, má paní, já vím,

Teď je se mnou amen,

Když ve Vaší blízkosti,

Jsem teď, ó Výsosti,

Já čím dál víc chřadnu, churavím.