Anotace: Krátká vánoční báseň vyjadřující vděk za klid, mír a rodinu.
Každý rok u stromečku,
tolik vánočního klidu, krásy,
zima venku, teplo v domečku
a já říkám si:
Díky Bohu za to,
není třeba zlato.
Zlato je, má milá, jediná,
poklad, má velká rodina.
V duchu modlím se a prosím,
ať napřesrok znovu to zakusím.
Nechci víc, už tohle nemá každý,
ach, přetrvá to navždy?