Navždy

I když se mi ztrácí,

Tvá tvář tam kdesi za oponou, 

srdce mi burácí,

stačí pomyslet na věc jedinou.

Jak chybí mi Tvé oči,

co dívají se do mých,

jak nevím, kam dřív skočit,

abych nevzpomínala na Tvůj smích.

Už vypnula jsem city

a bolest je ta tam,

můžeš za to asi Ty,

svou duši teď postrádám.

Nikdy se nezmění,

láska má bezmezná k Tobě.

Ta touha, co působí,

ale já nejsem tu ta oběť.

Je přeci dar mít někoho,

co víc než sebe máš rád

a tak necháš si bez něho,

sny o něm krásné zdát

a dále ho milovat...