Čekala jsi
snad trochu víc,
snad modré z nebe,
či jen oholenou líc.
Snad slůvka kouzelná
co den ve svátek změní,
snad úsměv líbezný
v polibek proměněný.
Čekala jsi,
když býval jsem pryč
na cestách kde ani
nechtěl jsem být.
Když s hlavou v oblacích
toužil jsem snít,
když neslyšel jsem tvé
touhy mít se líp.
Čekala jsi,
co bude dál,
to už byla jsi máma
a život nebyl bál,
cítila ses sama
a já jako král,
v čekání nepostřehlas,
jak moc jsem o tě stál...