Doteky

Chtěl bych být Tvojí kabelkou,
co nosíš přes rameno
a hladit aspoň chvíli,
co vidět, i co zahaleno.
Chtěl bych být Tvoje kočka,
co Ti teď vrní v klíně,
ani se nehnout,vstřebávat,
převalovat se líně.
Chtěl bych být jednou sedačkou,
na které právě sedíš,
být Tvojí dětskou houpačkou,
být vodou, kterou čeříš.
Být pod řasami víčky,
co hladí Tvoje oči,
chtěl bych být vodou v dlaních,
co po ránu je smočí.
Chtěl bych být sponou, která
Ti k sobě spíná vlasy,
být Tvoje dnes a včera
a chtěl bych asi taky
být polštářem a peřinou,
co ve spánku Tě chrání,
být Tvojí noční můrou,
být Tvoje sladké spaní.
Chtěl bych být v ruce tužkou,
s níž píšeš čísla,slova,
není-li spona stužkou
Tvé nekonečné znova.
Chtěl bych být rtěnkou obtisklou
na smějících se rtech,
chtěl bych být první, poslední
na Tvojí jizvě steh.
Chtěl bych být malým přívěskem
na krku,na řetízku
a propadat se do míst
dvou kopců barvy písku.
Chtěl bych být malým batůžkem,
nesouc se na Tvých zádech,
objímat Tvoje ramena,
cítit Tvůj výdech,nádech... .
Chtěl bych být černým hřebínkem,
hladit Tvé dlouhé vlasy,
být blizno tvojím pestíkem,
být Tvým znaménkem krásy.
Být ve Tvých rukách foukačkou,
kterou dech Tvůj rozezní,
být Tobě celou velikou,
která však není vězení.
Buď mořem,já budu pláží,
Ty skládej na mě vlny,
buď kytarou,já budu hrát,
já rozezním Tvé struny.

Chtěl bych být knížkou která
pro Tebe bude čtivá
stane se ze mě Divej Bar
když z tebe Bára Divá.

Být květinou co zaléváš
nad Tebou při spánku držet stráž
být dekou na níž ležíš
být vším co je ti nejblíž.

Chtěl bych být kroužkem stříbrným
blýskat se na tvém břiše
býti vším co Tě objímá
pevně i křehce a tiše.