Na jehličkách ticha
Na jehličkách ticha
Vidím
blízkost
a v ní …
pohádkovou půdu
zámek tisíce snů
dva momenty ve štěstí
jsem nachová dlaň
úrodná zem
v níž klíčí
příští doteky
otupím
stydlivost
pichlavost
ostranky jaderské
purpurovou výsost
něžných peřin
jsem červená růže
sólo v trní
slza krve
ve tvé tváři
kopřivy
a jejich avantýry
mosty pálit budou
podle nálad
pohlazením
tak jak se sluší
v pohádkách
Komentáře (13)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
přelíbezné
09.10.2018 13:36:13 | ROSA ŽIVOTA ZRAKEM VNITŘNÍM OSVÍCENA
... děkuji za tvá slova ...
09.10.2018 13:44:57 | Marcella
Básnění jsou snová :)
A protož, kdo rád tvoří poezii,
věz, že v ní mnohé pravdy žijí :)
09.10.2018 13:47:43 | ROSA ŽIVOTA ZRAKEM VNITŘNÍM OSVÍCENA
Jsi vším čím chceš být
V příštím okamžiku
Brázdou i vlnou
Kormidlem u parníku
Můžeš být čímkoli
Jak je ti libo
Surfistou v příboji
I vlnou za ním
Můžeš být štěstím
Jež tě políbilo
Čím ale jsi?
Když brzy ráno
Dosniváš sny
A přijdeš branou...
09.10.2018 09:21:42 | CeP
... zvědavou ženou ...
... bývám každé ráno ...
... kým dnes můžu být ...
... jak si dnešek plně užít ...
09.10.2018 12:19:04 | Marcella